Hong Kong - ubytko, špína, továrna, skládka a vrtání

PŘÍJEZD
     Po příjezdu z letiště, pár hodinách bloudění po velice smradlavém Hong Kongu jsme zjistili, že na každém rohu jsou opičky - čeká nás totiž rok opice!  Byla už opět noc a my se nechali velice přívětivou Hong Kongžankou zavést až k hotelu. Ubytování nás vyšlo velice překvapivě levně - na 4tisíce pro dva na týden. To nás mohlo trochu varovat. Jak jsem postupem času zjistila opravdu to napříč celým Hong Kongem páchne odpadky a k romantické dovolené to má opravdu daleko, nicméně celý Hong Kong ve srovnání s naším hotelem se mohl jít zahrabat. 

HOTEL
    Jen co jsme vešli do jednoho z mnoha mrakodrapů, kde byl v patrech 2-7 rozložen hotel a dokonce se i vypořádali se systémem výtahů, kdy jeden výtah jezdil jen do patra č. 1,3,5,7,9 a 11 a daší jezdili také napřeskáčku, trefili jsme na recepci, která se rozkládala hned vedle skládky, která byla specifická pro celé třetí patro. Tam se sváželo evidentně co se dalo z celého mrakodrapu a vytvářelo to ten pravý nádech Hong Kongu. 

POKOJ 
    Když jsme byli doprovozeni na "pokoj", trochu nám spadla čelist. Pokoj měl zhruba 1,5 metru X 1,5 metru a vestavěný záchod se sprchou. Teda spíš vestavěný záchod ve sprše. Takže když se člověk chtěl osprchovat, tak víceméně muset stát jednou nohou v záchodě :D A taky tam byla neskutečnáááá zima! 

OKNA
    Sice jsme měli krásný výhled z oken, na druhou stranu ty okna nešly zavřít... jako vůbec.. Ani tam na to nebyl žádný mechanismus. Jeden jsem pak ke konci našla ale usoudila jsem, že tam je jen na hraní. A venku neskutečná kláda a postel alá jedna minipeřina. 

    Došli jsme si stěžovat na recepci a on, že jestli nevadí, že by okna byly jen zavřený a nedaly se otevírat... vzhledem k zimě nám to nevadilo a tak po chvíli přišel - POZOR! - s vrtačkou?? a rozhodl se, že prostě ty okna přivrtá k rámům, aby se nám už neotvíraly... to jsme teprve čuměli. :D :D :D Do konce pobytu tam teda bylo nevětráno, což vzhledem k vlhku ze sprchy vytvářelo krásný opar a zamlžená okna, která v kombinaci se zimou (která se neúprosně valila i přes přivrtaná okna) vytvářela téměř neúnosné podmínky k životu.

CHODBY
    Cestou ven, na noční prohlídku města jsme si ještě všimli dalších dvou specifik našeho ubytování. Hned ve vedlejším vchodu u naší chodbičky jsme objevili otevřené dveře a tam nějakou továrnu, kde několik Asiatů sedělo u šicích strojů a šilo a šilo a šilo... docela šok (ne první ten den) a hned naproti našim dveřím byla předpokládám rybí restaurace. (Ještě jsem Vám o sobě něco málo neřekla. Nenávidim ryby. Smrdí, jsou plné kostí a chce se mi po nich slušně řečeno zvracet. Jednou když jsem byla ve Španělsku a neměla ani korunu, tak nám jeden hodný rybář věnoval rybu, kterou jsme s kamarádkou vděčně snědly a mě z ní bylo blbě nálsledující 3 dny a její pach cítila ještě další 4 dny. ) A díky pro mě naprosto nesnesitelnému zápachu z rybí restaurace, který se mísil se zápachem skládky, která se k nám linula z třetího patra, jsme došli k závěru, že větrat pokoj na chodbu bude také nemyslitelné... Tak snad Hong Kong jako takový bude o něco přívětivější...ale o tom zas příště :-)