nasedáme do auta s jen dvaadvacetiletým Rumunem s kterým si s Honzíkem lámanou angličtinou vyměňují informace o autostopu a já se vyptávám na osobnější informace ohledně rodinného stavu. Když mi totiž prozradil své jméno - Norbert - ihned se mi vybavil drak Norbert. Že by u nějaké pohádky? Už nevím, ale od té doby to pro mě byl prostě DRAK. :-)  Brzy dojdou nápady a taky trochu trpělivost při překonávání komunikační bariéry a tak jen hledíme vpřed a klábosíme v Češtině, což dalo našemu drakovi taky šanci se uvolnit a plně se soustředit na poklidnou jízdu která dosahovala loudavých 150-160km/h.. když si všiml, že něco nešikovně luštíme v mapě, rozhodl se, že nám to musí vysvětlit a...

Na benzince v Bratislavě jsme byli sotva pět, deset minut, když si nás odchytla bojovnice se smrtí v očích "co mi lezete do mýho rajónu"? spustila. my se ale nenechali zastrašit výhrůžkami a ujasnili si, že tady vládneme MY! (ano, ano..mírumilovně jsme se pozdravili a pokecali :)) uvolnili nám tedy prostor a my bez dalších okolků zmerčili auto a poznaváčkou RO, z kterého vyskákalo pět Rumunů. Rozběhla jsem se za řidičem a snažila se mu vysvětlit, kam jedeme. moc to nepochopil ale když jsem mu ukázala mapu a zmínila slovo Budapest, jen tak mírně pokynul hlavou. Bylo tedy ujednáno - jedeme s nimi!! Rychle jsme si tedy přinesli bagáž a po předchozí zkušenosti si řekli, že JE teda už odjet...

dvě a půl hodiny po startu a my pořád v Praze? Tak to teda ne! asi 3x jsme změnili polohu, než nám došlo, že místo, kde jsme stáli původně bylo nej. Asi po hodině se k nám přidal takový starší, umaštěný pán s deštníkem, který dvakrát laškovně vyhodil palec do povětří a hned mu zastavila bílá dodávka..  Tak hlavně že berou :-) na nás se také usmálo štěstí v podobě Ropáka, zkušeného stopaře, hudebníka a tatínka dvou dětí. Tak už se řítíme po D1 směrem na Brno, zaplavováni kapkami deště.. tak snad se nám ještě vyčasí. :-) :-)   

Rozhodla jsem se vyjet s Honzou na mistrovství ČR v autostopu :-) Musím říct skvělej zážitek.. ale teď k motivaci...přihlásila jsem se, protože to zní bláznivě, snažím se vyhledávat neobvyklé situace a nevšední zážitky. Tohle mezi ně rozhodně patří, akce mě zaujala zejména kvůli zážitkové a soutěžní části. Ráda se účastním různých soutěží a miluju pocit napětí, kdy nevím,jestli vyhraju,nebo ne :) Nešla jsem do toho kvůli výhře, ale hlavně zážitku i adranalinu...  

Konečně mám po většině zkoušek... alespoň těch důležitých... ještě mi sice zbývají státnice ale to je až za dlouho a teď konečně může startovat LÉTO!! :-))   Číst zprávy tohoto blogu je možné i přes RSS kanál.